Konec sezóny se blíží

V září jsme absolvovali předposlední 3 závody a konec sezóny se tak nezadržitelně blíží.

Nejprve se jednalo o 3. závod Pošumavského Slalom Cupu, který se konal 7.9. v Kadově. Po tom co mi v minulém rallyslalomu sjela ruka z volantu a skončilo to výletem mimo trať jsem se rozhodl to nepodcenit a raději vyměnit ošoupaný volant za nový. Bohužel když dorazila krabice s novým volantem, tak jsem už na první pohled viděl to čeho jsem si předtím na fotkách na netu nevšiml, a to že mi nevyhovuje poloha ramen volantu, které nebyly vodorovně, ale lehce nahoru - přesně tam kde obepínám volant palcem. Takže jsem volant poslal zpět a objednal jiný. Ted už měl lepší tvar a vypadalo to, že bude vyhovovat. Bohužel už po prvním tréninku se ukázalo, že opak je pravdou. O 2cm větší odsazení způsobilo, že jsem neměl kam poskládat ruce a párkrát jsem se v zápalu boje loktem praštil do dveří. Ještě teď to bolí ;) Po druhém tréninku bylo jasné, že to takhle nepůjde a šel zpátky starý dobrý ošoupaný volant. Navíc se začal projevovat natržený silentblok motoru a při každé jízdě mi 3x vyskočila rychlost, což se taky na pohodě a zajetých časech moc pozitivně neprojevilo a navíc se mi dařilo bořit dost kuželek. I přesto, že jsem z jízd neměl moc dobrý pocit se ale nakonec podařilo zajet 3. místo ve skupině S a 6. absolutně. S takovým výsledkem musím být spokojený - škodovkáři byli jednoznačně lepší a závodit proti Caterhamům? To musím být rád, že se jich vůbec držím :)

Další na programu byl dvojzávod MČR v Bělé pod Bezdězem, který se konal 13.9. v místním Motorlandu. Bohužel se nás tam sešlo jen 7 závodníků, takže po rozdělení do skupin bylo jasné, že si pohárek odveze opravdu každý a pro malou účast se žádné body do absolutního pořadí udělovat nebudou. Ale co už - jde přece hlavně o to se pěkně povozit. A protože nás bylo tak málo a byla taková komorní a kamarádská atmosféra, tak jsem přihlásil i ségru a půjčil jí auto. Sám jsem potom usedl vedle ní na sedadlo spolujezdce a uděloval rady a popoháněl a krotil tam kde bylo potrěba. Protože celou noc lilo jako z konve a tak bylo jasné, že na trati, která je z velké části v lese to bude hodně klouzat. Jeden utahovák do kopce byl navíc pokrytý listím a i tam kde listí nebylo tak to na asfaltu klouzalo i v teniskách. Ranní závod jsme proto raději nechal sériové gumy. Bylo jasné, že proti semislickům soupeřů to nemůže stačit, ale můj hladký slick se opravdu použít nedal. Navíc šlo více o sbírání zkušeností než o body (na mokru jsem moc zkušeností neměl) a tak to ani nevadilo. Odpoledne už trať oschla a tak se přezulo na slicky a auto se tak opět proměnilo na závoďák. Ty kola a gumy byly jednoznačně nejlepší investice. Kvůli malému počtu účastníku jsme se domluvili, že se v každém závodě pojede jedna jízda navíc - tzn 4 jízdy v každém závodě + 2 tréninky, takže jsme si každý zajeli 10 jízd. Auto teda zvládlo 20 jízd a prakticky se krom obědové pauzy nezastavilo. Syčící chladič to ale vydržel a kvalt vyskakoval jen v jedné zatáčce, jen s benzínem nám to vyšlo tak akorát. Nové silentbloky už dorazily a tak další závod už snad bude bez vyskakování kvaltu. Závěrem bych chtěl ještě pochválit sestřičku za její výkon a za to že přežila všechny nástrahy tratě a můj koučing ;) Nikdy předtím nejela ani s tímto autem ani žádný závod. Celý den se postupně zlepšovala a myslím, že se toho hodně naučila, tak jí to možná ještě někdy půjčím ;)