Zatím to není oficiální.. ale pochlubit se musím - 1. místo ve skupině L3 a 2. místo absolutně. Co víc bych si mohl přát. Letos to byla prostě sezóna snů :)

Skupina L3: https://www.autoklub.cz/dokument/6796-slalom-mcr-trida-l3-vrchbela.html

Absolutní výsledky: https://www.autoklub.cz/dokument/6793-slalom-mcr-absolutne-vrchbela.html

V září jsme absolvovali předposlední 3 závody a konec sezóny se tak nezadržitelně blíží.

Nejprve se jednalo o 3. závod Pošumavského Slalom Cupu, který se konal 7.9. v Kadově. Po tom co mi v minulém rallyslalomu sjela ruka z volantu a skončilo to výletem mimo trať jsem se rozhodl to nepodcenit a raději vyměnit ošoupaný volant za nový. Bohužel když dorazila krabice s novým volantem, tak jsem už na první pohled viděl to čeho jsem si předtím na fotkách na netu nevšiml, a to že mi nevyhovuje poloha ramen volantu, které nebyly vodorovně, ale lehce nahoru - přesně tam kde obepínám volant palcem. Takže jsem volant poslal zpět a objednal jiný. Ted už měl lepší tvar a vypadalo to, že bude vyhovovat. Bohužel už po prvním tréninku se ukázalo, že opak je pravdou. O 2cm větší odsazení způsobilo, že jsem neměl kam poskládat ruce a párkrát jsem se v zápalu boje loktem praštil do dveří. Ještě teď to bolí ;) Po druhém tréninku bylo jasné, že to takhle nepůjde a šel zpátky starý dobrý ošoupaný volant. Navíc se začal projevovat natržený silentblok motoru a při každé jízdě mi 3x vyskočila rychlost, což se taky na pohodě a zajetých časech moc pozitivně neprojevilo a navíc se mi dařilo bořit dost kuželek. I přesto, že jsem z jízd neměl moc dobrý pocit se ale nakonec podařilo zajet 3. místo ve skupině S a 6. absolutně. S takovým výsledkem musím být spokojený - škodovkáři byli jednoznačně lepší a závodit proti Caterhamům? To musím být rád, že se jich vůbec držím :)

Další na programu byl dvojzávod MČR v Bělé pod Bezdězem, který se konal 13.9. v místním Motorlandu. Bohužel se nás tam sešlo jen 7 závodníků, takže po rozdělení do skupin bylo jasné, že si pohárek odveze opravdu každý a pro malou účast se žádné body do absolutního pořadí udělovat nebudou. Ale co už - jde přece hlavně o to se pěkně povozit. A protože nás bylo tak málo a byla taková komorní a kamarádská atmosféra, tak jsem přihlásil i ségru a půjčil jí auto. Sám jsem potom usedl vedle ní na sedadlo spolujezdce a uděloval rady a popoháněl a krotil tam kde bylo potrěba. Protože celou noc lilo jako z konve a tak bylo jasné, že na trati, která je z velké části v lese to bude hodně klouzat. Jeden utahovák do kopce byl navíc pokrytý listím a i tam kde listí nebylo tak to na asfaltu klouzalo i v teniskách. Ranní závod jsme proto raději nechal sériové gumy. Bylo jasné, že proti semislickům soupeřů to nemůže stačit, ale můj hladký slick se opravdu použít nedal. Navíc šlo více o sbírání zkušeností než o body (na mokru jsem moc zkušeností neměl) a tak to ani nevadilo. Odpoledne už trať oschla a tak se přezulo na slicky a auto se tak opět proměnilo na závoďák. Ty kola a gumy byly jednoznačně nejlepší investice. Kvůli malému počtu účastníku jsme se domluvili, že se v každém závodě pojede jedna jízda navíc - tzn 4 jízdy v každém závodě + 2 tréninky, takže jsme si každý zajeli 10 jízd. Auto teda zvládlo 20 jízd a prakticky se krom obědové pauzy nezastavilo. Syčící chladič to ale vydržel a kvalt vyskakoval jen v jedné zatáčce, jen s benzínem nám to vyšlo tak akorát. Nové silentbloky už dorazily a tak další závod už snad bude bez vyskakování kvaltu. Závěrem bych chtěl ještě pochválit sestřičku za její výkon a za to že přežila všechny nástrahy tratě a můj koučing ;) Nikdy předtím nejela ani s tímto autem ani žádný závod. Celý den se postupně zlepšovala a myslím, že se toho hodně naučila, tak jí to možná ještě někdy půjčím ;)

V sobotu 21.6. jsem se vydal na svůj první závod v rallyslalomu. Moje slalomová sezona pokračuje až v září, tak je teď ideální čas zkoušet s autem nové věci a sbírat zkušenosti. V pátek večer jsem si vyzvedl vozík z půjčovny a nachystal a naložil auto. V sobotu budíček o půl 6 a hurá do Přerova. Cestou jsem se stavil nabrat naftu a chlapík co na benzince popíjel kafe mi prozradil, že mám na vozíku úplně prázdné kolo. Rezervu jsem samozřejmě neměl, ale naštěstí jsem byl kousek od půjčovny, takže jsem jenom dofouknul a rychle jsme kolo vyměnili. Dorazil jsem s půlhodinovým zpožděním, takže jsem nestihl shodit auto z vozíku než začla seznamovací jízda. Poprosil jsem tedy o svezení soupeře s Ačkovou Felicii. Poprvé jsem jel s autem s opravdickou závodní převodovkou a nechápu jak jsem bez něčeho takového mohl žít! Potom jsem složil a nachystal auto a dorazili rodiče a kamarád Honza, kterému jsem slíbil svezení . Vyrazili jsme teda s Honzou do tréningové jízdy a cestou trefili čumákem jeden retardér z pneumatik. Z auta přitom odlítl plastový práh na řidičově straně a po dojezdu do cíle jsem zjistil, že mám zařazenou dvojku a řadící páka lítá volně a neřadí. Tady se ukázala výhoda sklápěcího vozíku který se dá použít i jako montážní rampa - po krátké inspekci jsem zjistil, že praskl šroub na shortshiftu a ten spadl z táhla řazení. Udělali jsme si teda rychlý výlet do železářství do Přerova koupit nový šroub, proběhla blesková oprava a mohlo se dále závodit. V první ostré jízdě jsem ještě jednou svezl Honzu a tentokrát už to bylo bez kolize. V druhé jízdě jsem svezl mamku. Byla to moc pěkná jízda, dokud mi v jednom retardéru nesjela ruka z volantu a my vylítli mimo trať do dvoumetrové trávy, kde jsme bokem trefili betonový zátaras proti tankům. Kupodivu zastavil i Saxo a došlo tak k menší poruše karoserie v oblasti řidičových dveří. Po dojedu do cíle s autem ověšeným kilama trávy jsem si vyslechl vtípky soupeřů jako "To má tolik koní, že jsi to byl napást, jo?" a podobně :) Ale když jsem viděl jak málo je auto poničené, tak jsem byl rád jak to dopadlo. Na funkci to nemělo vliv a tak jsem mohl zajet i poslední 2 jízdy a to už i s pěkným časem srovnatelným se špičkou ve skupině. Nakonec z toho teda bylo 4. místo z celkem 13 aut ve skupině a celkově 13. z 35. Nebýt toho výletu mimo trať kde jsem nechal půl minuty, mohlo to být o dost lepší, ale vzhledem k okolnostem to taky mohlo dopadnout daleko hůř. Celkově vzato pozitivní a intenzivní zážitek a vypadá to, že Hobbycup bude další seriál, který si zařadím do kalendáře :)

V motoristickém sportu už to tak chodí, že čas od času dojde k nějaké poruše a bylo jasné, že se to nevyhne ani nám. Už jsme pár problémů na závodech zažili - jako utrženou hlavici řadící páky, utřepaný kabinový ventilátor, nebo rozpadadající se řemenici - vždycky jsme ale byli schopní ze závodu odjed tak jak jsme na něj přijeli, tedy po vlastní ose. Tento víkend se nám to ale nepodařilo.

V poslední nedělní tréninkové jízdě se po přeřazení na dvojku a přidání plynu ozvala rána, vylítly otáčky a auto už se pohybovalo jen setrvačností. Zkusil jsem jestli jen nevyskočila rychlost, ale bohužel ne. Bylo jasné, že jde buď o poloosu, diferenciál nebo oboje. Když jsem auto odstavil, poloosa ležela na zemi. Když jsme jej pak ale chtěli odtlačit stranou nedalo se s ním ani hnout, takže to vypadalo, že to odnesl i diferenciál. Protože auto zavázelo v prostoru mezi cílem a stopkou před depem bylo potřeba jej odstrkat bokem. To se nám nakonec povedlo nadzvednutím celého zadku na hever a pootočením kolem nepohyblivého předku. Při téhle operaci ale ještě utrpěl plastový kryt prahu, který se při manipulaci s heverem prostě urval. Ono nacpat hever pod snížené saxo na třináctkách není jen tak.

Vznikl nám tak dost velký problém a to jak dostat nepojízdné auto z letiště nedaleko Plzně zpátky domů. Protože to vypadalo na poškozený diferenciál, tak bychom se nevyhnuli výměně převodovky. Jednu náhradní náhodou doma máme, ale to je v Ostravě, což je z Plzně trochu z ruky. Po krátkém zvážení všech možností a obvolání několika místních známých jsem se zkusil ozvat někomu o kom vím, že může sehnat plaťák a má na něj papíry i auto, které ho utáhne. A určitě nemá v neděli odpoledne nic lepšího na práci, než vyrazit kdesi od Znojma kamsi k Plzni a v dešti tam nakládat čísi nepojízdné Saxo a pak s ním pádit zpátky. Kupodivu neměl! A místo toho aby nás poslal do háje, tak nás přijel vysvobodit! Tímto ještě jednou velký dík Frantovi Eiffelovi Křivánkovi, za to, že byl ochotný strávit 12 hodin za volantem a udělat nám taxíka.

Při skládání auta z vleku jsme si všimli, že se rozpadlo i ložisko v náboji a že protože už jej poloosa nedrží, tak kolo visí na vlásku. Je teda možné, že se s předkem auta nedalo hnout kvůli vzpříčenému kotouči a že převodovka by tak mohla zůstat ušetřena. No díly už jsou připravené, takže zítra uvidíme. Tak nám držte palce.

O víkendu 19. a 20. 5. jsme vyrazili na slalomy - v sobotu do Přerova a v neděli do Zlína. Brzdy ještě pořád nebyly v plné kondici a jel jsem s půjčeným zadním třmenem, ale po Vyškově už jsem věděl, že auto při brždění nikam netáhne, a že se do brzd můžu klidně opřít. Po zkoušenosti z Vyškova jsem taky přijel vybavený náhradním silentblokem výfuku, kdyby mě ten původní zase měl tendence někde cestou opustit. Horší bylo, že pneumatiky už byly těsně před smrtí a už v prvním tréningu se z levé zadní sloupla hranka. Potom co mě v druhé jízdě v pravých zatáčkách několikrát předbíhal zadek bylo jasné, že se na tu gumu už spolehnout nedá a musel jsem si do pravých zatáček nechávat rezervu. To je moje výmluva pro to, že jsem ve skupině L3 obsadil až 9. místo. Faktem ale je, že ostatní byli o moc rychlejší a že to na rychlé Přerovské trati prostě asi moc neumím a mám ještě co dohánět.

V neděli se jelo ve Zlíně a tam se mi loni dařilo. Pošetřil jsem si proto 2 náhradní slicky co jsem měl až na neděli a přehodil jsem ještě použitelné měkké přední gumy dozadu a na předek dal ty poslední 2 se střední směsí. Ono jiná volba ani nebyla. Zlínská trať byla techničtější a úzké branky blízko u sebe mi vyhovovaly více. Na takových tratích často padají kuželky a tak bylo důležité hlavně neudělat chybu. Ve skupině L3 je nabitá konkurence a bojovalo se o desetinky hned od první jízdy. První i druhá jízda se mi povedla bez chyb a tak jsem třetí mohl vyzkoušet jet na doraz bez ohledu na to jestli něco srazím nebo ne. Kuželku jsem žádnou nesrazil, zato jsem srazil ještě 4 desetinky z času. A právě o necelé 4 desetinky jsem nakonec vybojoval fantastické 3. místo ve skupině L3.

Podařilo se mi tak splnit můj tajný cíl pro letošní sezonu a dovézt si domů pohár z MČR :)

V neděli 13. 5. jsme měli v plánu vyrazit na slalom do Vyškova. Bral jsem to jako ideální příležitost vyzkoušet si jestli jsem ještě nezapomněl točit volantem a jestli auto po zimních úpravách funguje jak má ještě před tím, než vyrazíme do Přerova a do Zlína. V pátek před závodem při dobržďování do kolony na dálnici ale auto začalo hodně táhnout doleva. Doma jsem potom zjistil, že pravý zadní kotouč byl narozdíl od ostatních studený. Na vině byl netěsnící odvzdušňovák.

V sobotu se nám naštěstí podařilo sehnat novou brzdovou trubičku a půjčit jiný třmen (tímto děkuji Vojtovi Krestovi) a s tím už se naštěstí auto chovalo podstatně lépe i když pořád ne úplně ideálně. Takže jsme nakonec v neděli do Vyškova přece jen vyrazili. Trať byla víceméně klasická Vyškovská - dvakrát hodně rychlá pasáž na příjezdové cestě, dva vracáky a pak motanice na letišti. Z toho jsem zrovna dvakrát radost neměl, protože na brzdy jsem si po těch problémech moc jistý nebyl. Pro jistotu jsem teda brzdil s předstihem a nechával si rezervu. Další drobný problém, který se objevil bylo to, že při první a třetí jízdě jsem ztratil jeden silentblok výfuku. Poprvé si toho všimla Natálka, podruhé mi ho donesl jeden z diváků. Naštěstí se teda vždycky našel a stačilo jej znovu nasadit a mohlo se dál závodit. Proč se ale rozhodl dvakrát dezertovat zůstává jako téma k zamyšlení.

No a jak to dopadlo? Druhé místo ve skupině B a sedmé absolutně. Takže jsem si konečně dovezl z Vyškova pohárek, po kterém jsem samozřejmě toužil už od chvíle, kdy jsme tady před dvěma lety jeli vyklepaní náš první závod :)

Prázdninovou pauzu jsme využili a provedli několik servisních zásahů. Karosáři vyvařili zadní podběh a opravili pochroumaný přední blatník a nárazník a pak jsme ještě v rychlosti vyměnili zadní brzdy, řemenici na klikovce a původní airbox nahradili kitem otevřeného sání Wolfrace.

Teď když máme auto zase v kondici a kapsy zase o něco lehčí, můžeme opět vyrazit na závody. V sobotu to bude další kolo Fuchs Oil Cupu, tentokrát ve Lhotě u Dobřan. V neděli pak zkusíme Český pohár v Panenském Týnci. Oba závody máme docela z ruky, tak doufejme, že se nám vyhnou komplikace a dojedeme zpátky po vlastních. Tak nám držte palce.

Na autoslalomu v Pačejově natáčel Mediasport krátký spot, který se objevil v televizním magazínu Svět motorů. V tomto spotu můžete na začátku 7. minuty zahlédnout auto s číslem 99 a mě za volantem. Video je ke shlédnutí na stránkách Mediasportu.